9. Parlament a jeho postavení, vztah k ostatním ústavním, ... - prof. JUDr. Jan Kysela Ph.D., DSc.

Úvodní přednáška

Přehled sekce: V této úvodní přednášce se profesor Kisela zabývá ústavním právem a parlamentem.

První přednáška

• Profesor Kisela je absolventem premiéry na půdě ústavního práva.

• Tato první z přednášek bude věnována parlamentu a bude následovat druhou přednáškou paní doktorky Sjelové, která se zaměří na uzákonnění neprocisu a o mandátu.

• Přednáška nebude pojednávat o mandátu ani o legislativní činnosti, s výjimkou otázek týkajících se Senátu nebo procedurálních otázek.

Závěr

Tato úvodní přednáška profesora Kisely poskytuje obecný nástroj pro porozumění parlamentu a ústavnímu právu.

Struktura ústavy

Přehled sekce: V této části se budeme věnovat struktuře ústavy a jednotlivým zastavením.

Zastavení věnované pramenům

• První zastavení se týká pramenů, které jsou uvedeny v ústavě.

• Druhé zastavení se týká výkladu ústavních norem a ustavujících orgánů.

• Třetí zastavení popisuje stručný přehled o řízení a ustavování.

• Čtvrté zastavení se zaměřuje na složení parlamentů.

• Páté zastavení popisuje strukturu parlamentů a koncept bykámeralizmu.

• Šesté zastavení se týká vnitřní organizace parlamentů.

• Sedmé zastavení popisuje působnost parlamentů.

• Osmé zastavení se zaměřuje na akreditační časovou proceduru práva.

• Deváté zastavení je velmi technické a podrobnosti nejsou uvedeny.

Prameny

• Ústava obsahuje několik pramenů, jako například ustavní zákony a zákony bezpečnosti.

• V ústavě jsou uvedeny i jednací řády parlamentů.

Výklad ústavních norem

• Ustavující orgány mají za úkol vysvětlit význam jednotlivých ústavních norem.

Složení parlamentů

• Parlamenty se skládají ze dvou komor, dolní a horní.

Struktura parlamentů

• Struktura parlamentů je velmi složitá a obsahuje mnoho pravidel a procedur.

Působnost parlamentů

• Sedmé zastavení popisuje působnost parlamentů, která je velmi rozmanitá.

Akreditační časová procedura práva

• Osmé zastavení se zaměřuje na akreditační časovou proceduru práva, což je velmi technický proces.

Celkově se tato část věnuje struktuře ústavy a jednotlivým zastavením, které popisují různé aspekty této struktury.

Jednací řády v parlamentu

Přehled sekce: V této části se mluví o tom, jak jsou jednací řády v parlamentu regulovány zákony a jaký je rozdíl mezi autonomními a zákonem upravenými jednacími řády.

Autonomní vs. zákonem upravené jednací řády

• Jednací řády mají formu zákona.

• Autonomní jednací řády jsou součástí autonomní působnosti parlamentních komor.

• Zahraniční parlamenty mají také autonomní jednací řády, ale ty jsou povahou autonomních usnesení.

• Zákonem upravené jednací řády se týkají procesu přijímání zákona a do tohoto procesu zasahují i jiné subjekty než samotné komory.

Regulace jednacích řádů

• Poslanecká sněmovna má možnost prosadit si svůj vlastní jednací řád dle potřeby.

• Senát nemusel být schopen prosadit svůj vlastní jednací řád, protože neměl dostatek hlasů.

• Prezident republiky nemá vliv na jednací řády parlamentu.

• Společné jednací řády pro obě komory parlamentu byly zvažovány, ale nakonec nebyly přijaty.

Vývoj jednacích řádů

• Poslanecká sněmovna přijala svůj vlastní nový jednací řád v roce 1995, který umožňoval plnit ústavní roli klíčového ústavního orgánu.

• Společné principy a komunikační kanály mezi oběma komorami by mohly být užitečné pro regulaci života v oboukomorovém parlamentu.

• Od konce roku 1996 se již nelze očekávat, že se poslanecká sněmovna bude řídit společným jednacím řádem s Senátem.

Úvod k tématu stikových zákonů

Přehled sekce: V této části se hovoří o významu stikových zákonů a jejich úloze v parlamentním právu.

Stikové zákony jako základ parlamentního práva

• Stikové zákony jsou důležité, ale nejsou základem parlamentního práva v České republice.

• Parlamentní praxe a zvyklosti mají také velký vliv na jednání parlamentu.

• Tyto praxe se promítají do typu parlamentní kultury, která je důležitá pro stabilitu a předvídatelnost jednání.

Úprava článku o projednávání

• Podstatné je ustanovení upravující tzv. "člunek" projednávání ustavních a čtyřicetkových zákonů.

• Existují registry a pamětníci, kteří pomohou zajistit kontinuitu a stabilitu jednání parlamentu.

Závěr

• Kromě stikových zákonů existuje mnoho dalších faktorů, které ovlivňují jednání parlamentu.

• Je důležité zahrnout do výčtu pramenů i judikaturu soudu.

Úvodní poznámka

Přehled sekce: V této části se hovoří o charakteristikách parlamentu v ústavním systému České republiky.

Charakteristika parlamentu v ústavním systému ČR

• Parlament pracovní vs. parlament proslulý

• Těžiště práce českého parlamentu spočívá v tvorbě a změnách zákonů

• Rozdíl mezi usměrněnou a improvizovanou parlamentní kulturou

Pracovní orgány parlamentu

Přehled sekce: V této části se hovoří o důležitosti práce s předlohami zákonů v pracovních orgánech parlamentu.

Důležitost práce s předlohami zákonů

• Pracovní orgány parlamentu mají důležitou roli při práci s předlohami zákonů

• Obyčejné poslání a senát se více zaměřují na velké proslovy, zatímco pracovní orgány se soustředí na detaily návrhů zákonů

Klasifikace parlamentů

Přehled sekce: V této části se hovoří o možnostech klasifikace nebo hodnocení parlamentů.

Klasifikace parlamentů

• Možnost klasifikovat parlamenty podle úrovně obecnosti, hodnocení nebo klasifikace parlamentní kultury

• Parlamentní kultura může být usměrněná, režírovaná, moderovaná a řízená nebo improvizovaná

• Český parlament se řadí spíše mezi improvizovanou parlamentní kulturu

Improvizovaná parlamentní kultura

Přehled sekce: V této části se hovoří o charakteristice improvizované parlamentní kultury.

Charakteristika improvizované parlamentní kultury

• Český Parlament je ukázkou improvizované parlamentní kultury

• Nejde tolik o smysl konkrétní procedury jako o individuální aktivity poslanců

• Zabývání se individuálním projevem poslanců místo obsahem rozpravy

Paralelní hlasování v českém Poslaneckém sněmu

Přehled sekce: V této části se hovoří o paralelním hlasování v českém Poslaneckém sněmu.

Paralelní hlasování v českém Poslaneckém sněmu

• Existuje systém paralelních hlasování v českém Poslaneckém sněmu

• Systém je značně nepřehledný a může být matoucí pro veřejnost

Parlamentní práce

Přehled sekce: V této části se hovoří o parlamentní práci.

Parlamentní práce

• Důležité jsou politická stanoviska dané frakce

• Cílem je kritizovat vládu a prezentovat alternativy

• Zaznamenání politických stanovisek jednotlivých frakcí vede k různým výstupům

Pojem parlamentu

Přehled sekce: V této části se dozvíme, že pojem "parlament" je obecným pojmem označujícím nějaký reprezentativní zbor na hradech s nějakými typickými ustálenými funkcemi.

Etymologie slova "parlament"

• Parlament je místo, kde se mluví, kde se deliberuje, kde se přesvědčuje.

• Etymologicky pochází od slova "mluvit".

• V minulosti bylo v jednom z těch zborů pouze mluveno o rezolucích zákonů.

Historie a využití pojmu "parlament"

• Parlamenty jsou vysíto s tím, jaký má ten parlament jednací řád, jaká parlamentní kultura tam panuje a jaké jsou očekávání respektu.

• Parlamenty jsou rozděleny na dvě komory: poslaneckou sněmovnu a senát.

• Pojem senát najdeme již ve starém Římě a je odvozen od slovního kořene Senex, což znamená starší.

Způsoby volby do parlamentu

Přehled sekce: V této části se dozvíme, jaké jsou způsoby volby do parlamentu.

Volba většinovým systémem

• Většinový systém je založen na tom, že kandidát s nejvyšším počtem hlasů vyhrává.

• Tento systém se používá například ve Spojených státech amerických a Velké Británii.

Volba poměrným systémem

• Poměrný systém je založen na tom, že každá politická strana dostane určitý počet mandátů podle toho, kolik procent hlasů získala.

• Tento systém se používá například v Německu a Francii.

Pravomoci parlamentu

Přehled sekce: V této části se dozvíme, jaké jsou pravomoci parlamentu.

Schvalování zákonů

• Parlament má pravomoc schvalovat zákony.

• Zákony musí být schváleny oběma komorami parlamentu a podepsány hlavou státu.

Kontrola vlády

• Parlament má pravomoc kontrolovat vládu a schvalovat rozpočet.

• V některých zemích může parlament také odvolat premiéra.

Zahraniční politika

• V některých zemích má parlament pravomoc schvalovat mezinárodní smlouvy a rozhodovat o vojenských zásazích v zahraničí.

Závěr

Přehled sekce: V této části se dozvíme, že parlament je reprezentativním orgánem, který má pravomoci jako schvalování zákonů, kontrola vlády a rozhodování o zahraniční politice. Existují různé způ

Ústavní žák a sídlo parlamentu

V této části se mluví o ústavním žáku a sídle parlamentu v České republice.

Ústavní žák

• Parlament v hlavním městě funguje jako pravidelná instituce.

• Hlavní a sídelní města se odlišují, což má specifické postavení pro právo a správu.

• Instituce jsou vzdaleny od center politických emocí, aby si zachovaly nezávislost.

Sídlo parlamentu

• Někteří poslanci mají tendenci přesouvat instituce do jiných míst, ale to není vždy úspěšné.

• Nápad rozvézt různé státní instituce po různých městech byl navržen, ale není praktický.

• Parlament má své hlavní sídlo na Malé Straně v Praze, kde jsou dvě nejvýznamnější budovy: Hlávkův palác a Thunovský palác.

• Tyto objekty jsou národním kulturním dědictvím.

Organizace vlády v České republice

V této části se mluví o organizaci vlády v České republice.

Model hromadného rozhodování

• Vláda s hromadným rozhodováním byla jediným přímým orgánem, od kterého byly odvozeny ostatní orgány.

• Tento model byl používán do konce roku 1992, kdy se formovala nová vláda.

Rozdělení moci

Přehled sekce: V této části hovoří o rozdělení moci a vrcholných orgánech moci.

Rozdělení moci

• Moc je rozdělena na vrcholné orgány výkonné, konodárné a soudní.

• Existuje několik modelů jednoty moci, jako např. komunistický model sovětu.

• Vláda byla nejvyšším orgánem státu na papíře, ale ve skutečnosti byla moc modifikována politbyurem a ústředním výborem komunistické strany.

• Skutečnou moc má politbyro a ústřední výbor komunistické strany.

Role prezidenta

Přehled sekce: Tato část se zaměřuje na roli prezidenta v různých zemích.

Role prezidenta

• Prezidentská role se liší od země k zemi. Např. u nás nikdy neexistoval monokratický prezident republiky jako v jiných zemích.

• V Rumunsku existoval monokratický hlava státu, což vedlo k diktatuře Ceaușescova.

• Prezidentská role zůstala v Československu po celou dobu komunistického režimu, ale byla modifikována tak, aby sloužila prospěchu režimu.

Autokracie

Přehled sekce: Tato část se zaměřuje na autokracii a specifickou autoritu postavení lavistátu.

Autokracie

• Specifická autorita postavení lavistátu promítá i v autokracii.